Květen a srdce v něm očima celostní medicíny


Pokud by měla být Česká republika skutečně srdcem Evropy, jak se to u nás někdy říká, potom by na sebe musela vzít nemalou odpovědnost. Musela by bít v pravidelném rytmu, který umí reagovat na změnu situace, a bez přestávek udržovat činnost oběhového systému, jehož prostřednictvím budou stále a zas okysličovány všechny kouty kontinentu. A muselo by být na ni absolutní spolehnutí. Je to přece velká věc! Nastává období srdce.


Vůně máje působí na všechny, kdo jsou ochotni si pustit do duše alespoň trochu emocí. Z hlediska hvězd je květen pod vlivem Venuše, bohyně lásky, štěstí a milostné poezie. Snad to byla Venuše, která vedla ruku nejslavnějšímu melancholikovi Karlu Hynku Máchovi, když psal proslulé verše Máje. Nacházíme se v elementu ohně, jehož vládcem je srdce – tak učí celostní medicína. Nazývá srdce císařem, který řídí a spravuje, je laskavý a šíří okolo sebe lásku. Barvou května je červená, chuť přiřazená elementu ohně je hořká. Co srdce dělá? Srdce řídí krev, cévy, tepny a žíly, dopravuje krev a její výživu k orgánům, měkkým tkáním, kostem, pokožce. Aby vše fungovalo potřebuje pohyb, stejně jako hluboké dýchání. Srdce je sval, který pravidelnou aktivitou sílí. Pokud srdce funguje správně, krev v těle plynule proudí. Když je srdce oslabené (a nejen fyzicky), proud krve je zpomalen a nastávají blokády, takové přehrady, které zadržují energii v našem těle. Krev z pohledu čínské medicíny nepředstavuje pouze krev jako tekutinu, ale je to jedna z forem životní energie čchi. Při nerovnováze srdeční činnosti můžeme pociťovat arytmii, palpitaci, dušnost, nízký nebo naopak vysoký krevním tlak, potíže se spánkem, pocením, návaly horka. Můžeme být nervózní, trpět cestovní horečkou, workoholismem, hyperaktivitou i maniodepresivními stavy. K srdci patří komunikace Jakákoliv změna řeči – rychle mluvící lidé (někdy vás ani nepustí ke slovu) koktající, nemluvící, šeptající mají obtíž na dráze srdce… Jak se zdravé srdce projevuje? Stačí se podívat na malé dítě. Je plné radosti (základní emoce srdce), má upřímný zájem o sebe, ale i o druhé, pohybu, energie, touhy objevovat, miluje sebe samo a všechny okolo, směje se a komunikuje s lidmi, zvířaty, kytičkami. Vzhlíží ke hvězdám a obdivuje Slunce.Tváře má narůžovělé, plné života. Srdce je nejvíce aktivní od 11 – 13hodin Slunce je v té době nejvýše postaveno, a i náš trávicí oheň je nejvyšší. Je to doba, která je vhodná na jídlo. A co si k takovému jídlu dát, abych prospěli našemu srdci?


Zkusíme třeba můj oblíbený recept:

Hlíva s cuketou a plevelem (pampeliškou) Suroviny: • 1 balení hlívy (cca 400 g) • 1 větší cuketa • naklíčené mungo • hrst pampeliškových listů • vlašské ořechy • sůl • kmín • koření Dobrá nálada (lze použít i jiné, ale „dobrou náladu“ je zapotřebí mít stále po ruce) • ghí nebo olej Postup: 1 Do rozpuštěného ghí vložíme pokrájenou hlívu. 2 Osolíme, okmínujeme. 3 Restujeme dokud nezačne zlátnout. 4 Na vedlejší pánvi restujeme na plátky pokrájenou cuketu okořeněnou Dobrou náladou. 5 Poté obojí smícháme, přidáme pokrájenou pampelišku, naklíčené mungo a sypeme vlašskými ořechy. 6 Můžeme dochutit solí, ale pomálu, sůl nám zdržuje vodu v těle.

Podáváme např. s kvašenou zeleninou obohacenou klíčky nebo zeleninovým salátem ze zelených listů, s kváskovým chlebem, s dlouhzrnnou rýží, pohankou,… a dalšími přílohami, na které si přijdete sami 🙂 Nezapomínejme, že srdce potřebuje zdravé tuky ve formě oříšků, semínek, olivového či kokosového oleje. Pokud si dáme maso na gril – obalme ho v čerstvých bylinkách, použijme koření jako šalvěj, bazalka, oregano, rozmarýn, saturejka nebo kurkuma. Na posílení srdce se doporučuje syrový česnek, zázvor, cibule, lněné semínko nebo také pití čajů z kozlíku lékařského, třezalky, meduňky, srdečníku, pelyňku, jmelí či pupeny, květy i listy hlohu. Ochutnávejte, čichejte, vybírejte z lokálních surovin, radujte se a mějte v srdci lásku a laskavost.

V srdci sídlí víra a na to bychom neměli zapomínat, s ní je vše možné. Vždyť Aischylos starověký aténský dramatik -525 – -456 př. n. l. napsal:„Srdce dělá zázraky, ale rozum na ně nevěří.“

Řídící funkce srdce vzhledem ke krvi se projevuje dvěma způsoby: 1. Srdce dopravuje krev; pravidelným pulzováním, ale i tokem své čchi rozhání krev po celém těle a tím umožňuje, aby se výživa v ní obsažená dostávala do všech jeho míst – k orgánům, měkkým tkáním, kostem, pokožce, atd.

2. Srdce rodí krev; proces rození čili vytváření a doplňování krve probíhá podle čínské medicíny tak, že slezina produkuje trávením potravy esenci, kterou dopravuje do plic, kde je promíchávána s čistou čchi přijímanou ze vzduchu plícemi a následně vstupuje do srdce. V něm se přimíchává do krve, doplňuje ji a proměňuje se v ní. Stav srdce je možno poznat na základě známých souvislostí s tváří a krevním oběhem tak, že zdravé srdce se projevuje zdravou červenou barvou tváře a pravidelným, přiměřeně silným pulzem. Trpí-li naopak srdce nedostatkem čchi a tzv. prázdnotou krve, tvář je pobledlá, jakoby bez barvy, a pulz je slabý a jemný; při srážení krve a blokování žil se objevuje popelavá tvář, modrofialová barva jazyka i rtů a dusivý pocit nebo bodavá bolest v oblasti srdce. Proudění krve zabezpečuje srdce pravidelným pulzováním, ovšem hybnou silou tohoto pulzování i pohybu krve je podle čínské medicíny srdeční čchi (sin-čchi). V tomto kontextu se o ní hovoří také jako o srdečním jangu (sin-jang), jehož protějškem je srdeční jin (sin-jin), tj. krev srdce (sin-süe). Mezi krví srdce a čchi srdce je těsná spojitost a závislost. Plná a silná čchi srdce zabezpečuje i rytmické pulzování srdce i udržování kvality krve, neboť se podílí na jejím vytváření. A naopak, dostatek zdravé krve je zárukou a podmínkou pro silnou a harmonickou čchi, jelikož krev je jedním z hlavních zdrojů znovuvytváření se čchi v organismu.


1. Srdce řídí ducha (sin ču šen-č‘) V širším významu označuje celkový zjev člověka, celkový dojem, jímž působí – výraz jeho tváře, očí, způsob řeči, chování, gestikulace, prostě vše, co vyzařuje z jeho osobnosti. Častěji se však uplatňuje užší význam slova, tj. duch jakožto myšlení, mysl, psychika, vědomí. Jak jsme se již zmínili, lidskou psychiku čínská medicína nepovažuje za výsledek aktivity mozku a ani ji nelokalizuje jenom na něj, nýbrž hledí na ni jako na jeden z projevů činnosti pěti orgánů cang, jejíž původ je přitom v jejich čchi, resp. v čchi, z níž ony vznikly. Psychika je podle tohoto názoru „rozložena“ v pěti centrech – orgánech cang, když srdce uschovává ducha šen, játra jangovou duši chun, plíce jinovou duši pcho, slezina uvažování, promítání, a ledviny vůli. Nejdůležitějším centrem a orgánem je v daných souvislostech srdce, neboť ono je sídlem ducha šen, který řídí ostatní složky psychiky:

2. Kondice srdce se odráží na tváři (sin chua caj mien) Podle čínské medicíny se stav pěti orgánů cang, čili dostatečnost nebo nedostatečnost jejich čchi, promítá – doslova „vybarvuje“ (chua) – na určitá místa povrchu těla. Místem, na němž se dá rozpoznat dobrá, anebo naopak zlá kondice srdce, jsou tváře. Když je srdce zdravé a jeho čchi silná, potom tvář má zdravou červenou barvu a pokožka na ní je svěží, pružná a lesklá. Na základě změn tohoto základního vzhledu tváře je pak možno usuzovat, k jakým disharmoniím v činnosti srdce došlo. Například při nedostatku čchi srdce tvář dostává běloskvoucí barvu, při nedostatku krve srdce je bledá a jakoby bez barvy; při blokování čchi srdce se mění na modrofialovou, zatímco při horkosti v srdci a přeplněnosti krve je rudá až brunátná.

3. Vnějším vývodem srdce je jazyk (sin kchaj-čchiao jü še) Každý z pěti orgánů cang má svůj vývod, otvor (čchiao), jenž zajišťuje jeho spojení s vnějším prostředím. Čínská medicína pro tyto vývody používá termín čchi-čchiao, tj. sedm otvorů (nosní dírky, uši, oči, ústa), resp. též i ťiou-čchiao, čili devět otvorů – sedm výše zmíněných plus konečník a vývod močové trubice. Otvory na hlavě přináležejí k jangu, zatímco dva spodní otvory jsou jinové. Jazyk přirozeně není přímo srostlý se srdcem, je s ním však přece jenom spojen, protože z dráhy srdce vede odbočka, jež prochází přes kořen jazyka. Proto se v čínské medicíně říká, že „jazyk je výhonkem srdce“ (še wej sin č‘ miao). Z uvedené spojitosti vyplývá, že srdce ovlivňuje i funkce jazyka – jeho citlivost rozeznávat chutě i spoluúčast na artikulaci řeči. Čchi zdravého srdce dokáže udržovat své dráhy čisté a průchodné, a proto bez překážek proudí i k jazyku a umožňuje mu, aby mohl normálně plnit své zmíněné funkce. Takový jazyk je pak pružný a ohebný, dobře rozlišuje chutě a jasně artiku1uje zvuky. Když je však srdce nemocné a jeho čchi není dostatečně silná, zhoršuje se i propojenost mezi ním a jazykem, což se projevuje jistými změnami vzhledu a v těžších případech i poruchami činnosti jazyka. Při nedostatku krve a jangu srdce je jazyk měkký a veliký, s bílým povlakem; při vystupování tzv. srdečního ohně (jangu) vzhůru se špička jazyka zbarvuje do ruda a na jazyku vyrážejí afty; při blokování krve v srdci jazyk dostává tmavěfialovou barvu anebo se na něm objevuje tečkovité krvácení; poruchy duševní funkce srdce způsobují neohebnost jazyka a řečové vady, přičemž ty může vyvolat i vstup horkosti do osrdečníku. „Z tekutin, jež uschovává srdce, ta, která je uvnitř, je krev, a ta, která je vysílána na povrch, je pot. Pot tedy je tekutinou srdce.“ S ohledem na tezi, že „pot a krev mají společný původ“ je třeba při léčení mít na zřeteli, že u lidí s nedostatkem krve není vhodné používat potopudné metody ani v případě povrchových nemocí z plnosti (aby nedošlo k dalšímu ubývání krve), a že lidem, kteří se často potí, je nevhodné podávat léky hořké a suché povahy, neboť ty by u nich poškozovaly jin čili krev srdce.

Srdce se lehce „rozpálí“, má sklon se jangizovat, a proto též nerovnováha srdce vzniká často z přeplněnosti jeho jangu. Náchylnější k tomuto typu nerovnováhy bývají muži, jelikož sami jsou přirozenosti jangové. (Výskyt infarktu – který by se v kontextu čínské medicíny snad dal vysvětlit jako přejangizování tohoto orgánu – je nepoměrně častější u mužů než u žen.)


Sedmikráska, lichořešišnice, maceška, bezinky, maceška – květy k jídlu

V květnu je nám nejen povoleno, ale dokonce doporučováno věnovat se svým chutím. Díky chuti člověk pozná, co ho vyživí, co ho občerství, co ho potěší. Květen v nás svými chutěmi dokáže probouzet radost a radost je síla, která má schopnost uzdravovat. Chuť nám ovšem také pomůže určit, kdy už čeho máme dost, kdy je na čase přestat. Že tím není myšleno jen jídlo, jistě nemusím zdůrazňovat 🙂 Aby všechno dobře fungovalo, musíme prostě umět používat i zdravý rozum a úsudek a nenechat se svými chutěmi životem vláčet. Z květů se v květnu také mohou začít připravovat léčivé sirupy a likéry

Kozlík je léčivá rostlina známá již od středověku a již od pradávna se nejrůznějším způsobem upravuje a užívá. Je to jedna z vůbec prvních homeopaticky upravovaných bylin. Výchozím materiálem je sušený oddenek, získaný nejlépe v květnu. Oddenek se omyje studenou vodou a suší se při teplotě do 30 °C. Kozlíková tinktura se užívá při nespavosti, neurastenii, křečovitých bolestech spojených s mdlobami, neuralgii, slabosti nohou, nervozitě, žaludečními křečemi, nadýmání a pocitům strachu.

V květnu se prostě rozhodně nešetří, neomezuje, naopak si dopřáváme plnými doušky všech krás a dobrot, které život nabízí. Tak co si letos povolíte vy? Tanec? Lásku? Květy? Sladké? Ono na tom vlastně až tak nezáleží. Hlavně se do toho pusťte s chutí a nezapomeňte se radovat ze života.

Hezké dny Dagmar

11 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Dlouhověkost